Tvář 7/69 NEVYDÁNO!
Číslo Tváře 7/69 bylo komplet hotovo, ale cenzura už ho nedovolila vytisknout.
V uváděném čísle například naleznete text Martina Heidegera odkazující k tomu, že „to, co v díle nazýváme tvůrčím, geniálním, nepochází ze vzkypění citů, ani to nejsou nápady podvědomí, je to bdělá poslušnost dějinám, tkvící v ryzí svobodě schopnosti naslouchat.“
Salvador Dalí zase odkazuje ke své proměně zásluhou jediné ženy. Vzpomíná na skvělou Galu, která „ požehnanými slinami své fanatické oddanosti uhnětla ulitu Bernarda Poustevníka k ochraně mé něžné nahoty. Zatímco ve vztahu k okolnímu světu jsem přijímal víc a víc podobu pevnosti, uvnitř sebe sama jsem mohl dále stárnout do měkka a do superměkka. A v den, kdy jsem se rozhodl namalovat hodinky, namaloval jsem je měkké.“ Je to vzpomínka na „měkké hodiny“ a dobu, kdy „každý cítil, že ve Španělsku se musí stát cosi úžasného, něco jako potopa světa, v níž místo prosté průtrže mračen vody budou pršet arcibiskupové, velká piana a osli v rozkladu. Venkovan ze sousedství Figueras objevil tu pravou větu, která vystihovala anarchistický stav země: „Jestli politici budou takhle pokračovat, dojdeme k tomu, že i kdyby sestoupil na zem sám Ježíš Kristus s hodinkami v ruce, nebyl by schopen říci, kolik je hodin!“
Emanuel Mandler se zamýšlí nad tématem pravdy a odvahy v (resp. k) politice nad knihou J.F. Kennedyho Profily odvahy. Mandler v Kennedym nachází, že falešná odvaha se zaštiťuje službou druhým a obětováním se pro ně, skutečná odvaha roste z vědomí toho co je člověk dlužen hlavně sám sobě. Jedno je líbivé a falešné, druhého je poskrovnu a nepřináší obdiv davů.
Z Legend Egona Bondyho se dozvíte mimo jiné, kde je zakopaná prdel.
Dialog renesančního kardinála Kusánského o podstatě víry a nevíry odkazuje k evropské tradici upřímného hledání pravdy v rozhovoru, třebas i dvou krajních postojů a to ve věci tak zásadní jako je víra.
Bohumil Doležal, kterého většina zná už jako politického komentátora s břitkým humorem, píše o poesii Jana Zahradníčka, o jeho trvalé útěše v Bohu a pokusu řešit základní problém - jak spojit dějinný optimismus křesťanské tradice s tragikou osobního údělu? Doležal však tvrdí, že prostřednictvím poesie to nejde. Zahradníčkovi vytýká, že si literární konvence přizpůsobuje jako žitou zkušenost; vytýká mu kýčovitou církevní propagandu a doufá, že „kýčovitost takového básnění se prokazuje sama sebou“. Článek nazval Útěcha z poesie?
Básnickou část vybrali redaktoři z poslední sbírky Bohuslava Reynka Odlet vlaštovek, kterou už komunisté nedovolili vytisknout ačkoliv už byla v sazbě podobně jakototo poslední číslo Tváře. Na Morgensterna varioval Andrej Stankovič.
Část filosofického traktátu Cholupický sen odkazuje prostřednictvím úhelného textu filosofa Ladislava Klímy k dílu velice původnímu, radikálnímu a nepohodlnému. O významu Klímovy persóny svědčí i známá akce – výlet redaktorů Tváře do Cholupic. Fotodokumnetace dokládá třeba i účast Václava Klause, který do čísla 7/69 také přispěl překladem a poznámkou o možnostech ekonomie za socialismu.
Ve Tváří jsou reprodukované kresby černou tuší Aubrey Breardsleyho, které vyzařují „vypjatou vůli po formové dokonalosti, po podmanivé „nové kráse“, která manieristicky kumuluje a magicky proměňuje, po umění, které přibližuje a zpříjemňuje to, co je neznámé a skryté, divné a hrozné.“ Erotické ilustrace k Salome Oscara Wilda nebo Aristofanově Lysistratě po své konverzi a rok před svou smrtí Breardsley zavrhl.
Pavlína Bartoňová
Výstavy
Publikace
- Dobrodružství zvané Tvář
- Tvář 1/64
- Tvář 2/64
- Tvář 3/64
- Tvář 4/64
- Tvář 5-6/64
- Tvář 7/64
- Tvář 8/64
- Tvář 9-10/64
- Tvář 1/65
- Tvář 2/65
- Tvář 3/65
- Tvář 4/65
- Tvář 5/65
- Tvář 6/65
- Tvář 7/65
- Tvář 8/65
- Tvář 9/65
- Tvář 10/65
- Podoby I./67
- Podoby II./69
- Tvář 0/68 NEVYDÁNO!
- Tvář 1/68
- Tvář 2/68
- Tvář 1/69
- Tvář 2/69
- Tvář 3/69
- Tvář 4/69
- Tvář 5/69
- Tvář 6/69
- Tvář 7/69 NEVYDÁNO!
