×

Václav Sokol Kresby

Od kreseb symbolů k svérázným obrazům

Žijeme z dávné tradice v níž symbol - znak - slouží řeči výkladu. To, co na něm zahlédneme, pochopíme a zapůsobí na náš cit jakoby bylo určeno k doplnění toho, co se nám slovem předkládá k přemýšlení. Symbol ilustruje řeč. Význam nakresleného symbolu může být rozkládán a můžeme jím odkazovat k ledasčemu jinému. Ale může se stát, že symbol někdo nakreslí tak, že ten vstoupí do obrazu v plnějším smyslu slova a už není tím odkazem, který jde vykládat? Ano, ovšem jedině tak, že se v kresbě živě rozvine z jádra motivu a je tím pevně vsazen, zapojen do všech vláken, která pojí celek obrazu - zjevu. Odtud si symbol už nejde půjčit. Tak se liší symbol – obrázek - ilustrace v rukou učitele od skutečného díla umělce, které mluví kresbou - znovu oživlým symbolem.

Před mnoha lety Václav Sokol opatřil ilustracemi knihu ukrajinského básníka a myslitele Hryhorije Skovorody Rozpravy o moudrosti (Vyšehrad 1985). Svým způsobem překreslil stará symbola z barokní knihy velice populární od Lisabonu po Moskvu (Symbola & emblemata, Amsterodam 1705). Jako mnoho jiných podobných knížek tehdy sloužila svými ilustracemi potřebám vzdělávání širokých vrstev ve společné evropské tradici. Skovoroda sám také překresloval symbola, aby si kresbami pomohl při výkladu o podstatě života a světa, duši, Stvořiteli, v podobném repertoiru a v podobném duchu, který nám dnes  vyprávějí básníci Dylanova nebo Cohenova typu. Souvislostmi motivů a jejich skladbou v jeden celek, se smysl obrazu přiblížil tomu, co chtěl Skovoroda přesně říci v tom kterém textu nebo přednášce. Václav Sokol přijal a po léta kreslil zvláště některá zavedená symbola Skovorodovy doby – srdce na vlnách, dům (Páně), déšť (milosti), loď na horizontu moře, kruh prstenu a vrchol drahokamu, věnec slávy zvedaný k nebi, uzel nad členitým pobřežím, kotouč slunce v dokonalém kruhu.

Stále výraznější a hlubší práce se symboly si žádá čím dál větší osobitost a přitom i prohloubenou srozumitelnost. Nic konkrétního se tu nepodává, žádná exempla, ale přece je potřeba vyjádřit se přesně i svérázně, aby si publikum zapamatovalo obraz i ponaučení. Jako když pouťový vypravěč poučných historií komentuje svoje pásmo kreseb. Kazateli zas po staletí slouží malby zvané „bible chudých“ v pásech nad sebou na stěnách chrámů. Dnes kdekdo používá powerpointové prezentace s obrázky k účelům velice rozmanitým.

Úskalí kreslení symbolů jsou ovšem mnohá. Vezměme jen několik příkladů: Nejspíš můžete upadnout do doslovnosti jakéhosi přesného ilustrování jako kdysi Gustav Doré a Louis David a dovést ji až k takové pitomině jako dnešní ilustrátoři různých populárních Biblí, Strážné věže nebo Knihy Mormon. Naopak se také můžete neblaze vyprázdnit nejapným abstrahováním, natolik se zbavit jakékoli vnitřní charakteristiky postav i scén až k úplné schematičnosti jakou léta předvádí třeba Zdirad Čech na obrázcích svatých podle jednoho kopyta. Na tomto oblíbeném církevním ilustrátorovi dneška je vidět i další pól jiné škály neřestí. Čech představuje nevkusnou amatérštinu ve službách jednoho typu katolické mentality – prostě ilustruje hloupost a ideologičnost. Protikladem je zase třeba školené machrování a kombinatorika tradičních symbolických a mytologických témat u Jiřího Anderleho, které se obejde zjevně i bez obsahu, sdělení a myšlenky. Hněte pouze zručně zachycený záznam počitkování a hroznou člověčinku, které nic nízkého není cizí.

Kreslit symbola tedy není vůbec bez rizika. A připomeňme důrazně, že jsme zatím mysleli jen na kreslení symbolů té světlé tváře skutečnosti. Připomeňme, že jsou i odvážlivci, jako Jiří Šalamoun, kteří si troufli kreslit a čárat  symbola temnější tváře skutečnosti ...   ale zpět k „bílé magii“. 

Václav Sokol se kresbou stále téhož motivu k podstatě symbola přibližuje a symbolon se v jeho podání ukazuje v proměnách výrazu stále více jako celek, který už nemůže sloužit jako pomůcka řeči výkladu, ale mluví už i bez něj. Obrázek se změnil v obraz.

Básník William Carlos Williams napsal snad v podobné souvislosti o kritériích patřících k řeči uměleckého díla, jenž „je tu proto, aby k nám promlouvalo řečí, které můžeme rozumět. Ale dřív, než mu můžeme porozumět musí tu být řeč, které si všimneme. Musíme ji rozpoznat jako svou vlastní řeč, musí nám vyhovovat, že mluví k nám. A zároveň musí zůstat řečí mezi všemi jinými jazyky, tedy symbolem komunikace.“ (Paterson 1951)
David Bartoň, Přítomnost

 

Jako kluk jsem maloval jednak hrady, jednak madony – a ta dvoudomost mi zůstala. Někdy začátkem 70. let jsem ve svém volném čase u Staveb silnic a železnic kreslil velmi pracné pérovky – abych to nemusel ukrývat, byly to automobily a jakési dopravní značky. Pak jsem přišel na to, že téma není tak zásadní a různě se proměňuje. Automobily, viděné zepředu, se zjednodušováním přeměnily v čepice, a kresba byla přesto stále realistická. Podobně se kostely změnily v židle, u některých kreseb se zajímavý vnitřní prostor dal najít také v nádobách. Realističnost kresby zvyšovalo měřítko: ve formátu A1 je kostel oproti skutečnosti maličký, ale hrnec velmi zvětšený. Měl jsem raději tu druhou možnost. U několika kreseb jsem došel k tomu, že byly přesvědčivé, ale kromě světla nic nepřipomínaly. Z takového výsledku jsem měl radost, ale východiskem je pro mě vždy realita. Kreslení je jednou z možností jak pokračovat, jak hledat smysl.
Václav Sokol

Za poskytnutí fotografií děl Václava Sokola patří dík Přemyslu Havlíkovi a Janu Endrýsovi.

 

 



Václav Sokol

19. 9. 1938

Jako malý kluk jsem chodil s rodiči do galerie na gotiku. Doma jsem pak maloval madony a podle Augusta Sedláčka hrady. Dle návodu malíře Cennino Cennina jsem si mačkal z hrozínků psího vína krásnou fialovou barvu na pláště madon. Otec byl architekt a navrhoval krásné kostely, které se ale nikdy nerealizovaly. Já jsem miloval EI Greca a chtěl se věnovat kostelnímu umění. Ale doba tomu nepřála. Když jsem dospěl, hrozilo i mi stíhání pro příživnictví. Přijal jsem tedy zaměstnání /knihovníka, později grafika v propagaci/ a mimo to se začal věnovat různým výtvarným činnostem. Instaloval jsem výstavy, maloval plakáty, vyřezával betlémy, lepil a počítal písmenka. Domníval jsem se, že všechny svoje možnosti zde budu moci uplatnit. Vždyť gotika a staré umění vůbec bylo jasně „užité“, dělané pro ně koho a pro jasný účel, kde „umělec“ mohl zůstávat anonymní. Postupem času se mi ale zdálo, že všechny moje činnosti mají určité omezení. Kdybych použil přirovnání, dalo by se říct, že pro duši byly málo výživné, málo kalorické. Nikdy se nedalo úplně zapomenout na to, že někdy byl člověk sám se svou tužkou a papírem a že to bylo výživnější. Občas, když jsem mohl, jsem se vracel ke svým tématům, která se různě proměňovala a mezi sebou ovlivňovala. Moře, stavby, předměty, lidské postavy. Kreslil jsem je pořád znovu a často byly kresby jen ověřením, jak ne. Ale tím se obvykle otevírala cestička jak ano, a ta byla pro mne vždycky nejdůležitější. Někdy se na dlouho ztrácela ve tmě, ale tím větší radost jsem měl, když jsem na ni zase přišel. Zdálo se mi, že to dává smysl. 
Václav Sokol

Václav Sokol je kreslíř a grafik. Narodil se v Praze roku 1938. Studoval na Střední umělecké škole Václava Hollara a přípravku pro AVU u prof. Jaroslava Vodrážky. Na vysokou školu ho z ideologických důvodu pětkrát nevzali. V šedesátých letech pracoval jako knihovník v Památníku písemnictví Strahovské knihovny, v letech 1971-90 v Propagačním oddělení Staveb silnic a železnic. Roku 78 podepsal Chartu, na vrátného u SSŽ to ovšem "dopracoval" až o deset let později. V letech 1993-1999 působil jako grafik čtrnáctideníku Architekt. Publikoval články o výtvarném umění v periodikách Katolický týdeník, Perspektivy, Čmelák a svět a Revolver Revue. Graficky upravuje knihy pro Nakladatelství Triáda a Divadelní ústav. Zabývá se volnou tvorbou a variací na Komenského Orbis pictus (obrázek a čtyřjazyčný popis).

Svými kresbami často doprovází texty v knihách jako Poselství Ježíšovo (1969), Rozmluva o moudrosti Hryhorije Skovorody (pod jménem Miloše Ševčíka, 1983). S bratrem Janem, který je filosof a překladatel, vydali knihu Čtení z Bible (1996 a 2014), jež spojuje ukázky z klíčových míst biblického textu v ekumenickém překladu, srozumitelný výklad podstatných pojmů biblické řeči od Jana Sokola a původní komentář textů a motivů Václavovými pastelovými kresbami.

Je autorem několika betlémů v různých materiálech a velikostech. Největší z nich je betlém vytvořený jako věž se spirálovitou cestou, po níž jdou poutníci k jeslím s Jezulátkem (vytvořen přímo do jedinečného prostoru ve středu kostela sv. Klimenta v Odolena Vodě v letech 1985–1988).


 

Vybraná díla

Další informace



Od kreseb symbolů k svérázným obrazům


Žijeme z dávné tradice v níž symbol - znak slouží řeči výkladu. To, co na něm zahlédneme, pochopíme a zapůsobí na náš cit jakoby bylo určeno k doplnění toho, co se nám slovem předkládá k přemýšlení. Symbol ilustruje řeč. Význam nakresleného symbolu může být rozkládán a můžeme jím odkazovat k ... více

Slunce
dilo

Slunce, 1983

dilo

Zapadající slunce, 2007

dilo

Slunce, 2015

Moře
dilo

Moře, 2010

dilo

Moře, 2010

dilo

U Břehu, 2014

Loď
dilo

Loď, 1983

dilo

Loďka v přístavu, 2007

dilo

Loď, 2012

dilo

Loď, 2015

V horách
dilo

Hory, 1983

dilo

V horách, 2007

Kytice
dilo

Kytice, 1983

dilo

Kytice, 2007

Prsten
dilo

Prsten, 1983

dilo

Prsten, 2005

dilo

Prsten, 2007

Srdce
dilo

Srdce, 1983

dilo

Srdce ve vlnách, 2007

dilo

Srdce, 2016

Déšť
dilo

Déšť, 1983

dilo

Déšť, 2014

dilo

Déšť, 2014

dilo

Z deště pod okap, 2014

dilo

Déšť, 2014

dilo

Déšť, 2014

dilo

Déšť, 2015

Akvarium
dilo

Boží dům, 2011

dilo

Akvarium, 2014

dilo

Akvarium na stole, 2015

Hrnek
dilo

Hrnek, 2007

dilo

Hrnek, 2013

dilo

Hrnek, 2013

dilo

Mléko na svaření, 2015

Sklenice
dilo

Sklenice, 2006

dilo

Sklenice na stole, 2006

dilo

Sklenice na stole, 2007

dilo

Sklenice, 2007

dilo

Sklenice, 2012

dilo

Sklenice, 2012

dilo

Sklenice, 2013

dilo

Sklenice, 2013

dilo

Sklenice na stole, 2014

dilo

Dvě sklenice, 2014

Plody
dilo

Kompot, 2009

dilo

Hrušky na stole, 2015

Orbis Pictus
dilo

Chodec, 2016

dilo

Lidskost, 2016

dilo

Škola, 2016

dilo

Země, 2016

dilo

Oblak, 2016

dilo

Závěrek, 2016

Podrobné vyhledávání

Podrobné vyhledávání a filtrace

Datum vzniku
Loading...
Loading...
Loading...