UB 12
VÁCLAV BARTOVSKÝ
★1903 Praha ✚1961 Vůsí u Milevska
1915-1925
Studoval na reálném gymnáziu v Praze, které nedokončil. Navštěvoval soukromé malířské školy Rudolfa Vejrycha a Jaroslava Poše. Ve dvacátých letech navázal první kontakty s pražskou uměleckou scénou. Mezi Zdeňkem Rykrem a Václavem Bartovským vzniklo dlouhodobé přátelství.
1928
První samostatná výstava v Domě umělců v Praze (Krasoumná jednota).
30. léta
Studijní cesty do Paříže, kde se seznámil s moderním francouzským malířstvím. Obdivoval především Henriho Matisse a Pierra Bonnarda. Po návratu do Prahy studoval techniku malby, zajímal se přechodně o kubismus a na konci třicátých let také o surrealismus. Psal pravidelně do časopisu Zdroj články o významných osobnostech českého a světového umění, zejména o francouzských malířích.
1948
Stal se členem Umělecké besedy, kde se setkal s Václavem Boštíkem, Jindřichem Chalupeckým, Jiřím Kolářem. Zaujal v rámci spolku postavení uznávané autority. Jiří Kolář mu věnoval svou básnickou sbírku Mistr Sun o básnickém umění. Samostatná výstava v Topičově salonu v Praze. Text katalogu Jindřich Chalupecký a Jiří Kolář. Přispíval jako kritik a recenzent do denního tisku. Pracoval na monografii Bedřicha Vaníčka.
Od roku 1951 vedl výtvarné kurzy v Textilní tvorbě v Praze.
1958-1961
Sblížil se s mladými umělci (Jiří John, Adriena Šimotová, Stanislav Kolíbal, Vlasta Prachatická, Jiří Mrázek, Daisy Mrázková) na půdě II. krajského střediska SČSVU, Umělecká beseda. Stal se iniciátorem vzniku skupiny UB12.
1960
V Nakladatelství československých umělců v Praze vyšla kniha Jiřího Padrty, Václav Bartovský.
VÁCLAV BOŠTÍK
★1913 Horní Újezd u Litomyšle ✚2005 Praha
1933-1937
Studoval na ČVUT v Praze profesuru kreslení a deskriptivní geometrie.
1937-1939
Studoval malbu na AVU v Praze u prof. Williho Nowaka. V těchto letech se seznámil se sochařem Janem Křížkem.
1942
Stal se členem Umělecké besedy. Oženil se. Manželům Boštíkovým se narodilo pět dcer. Vznikají první abstraktní kresby.
1945
Dokončil studium na AVU v Praze v ateliéru grafiky. Prostřednictvím Jiřího Mrázka se seznámil se studenty UPŠ, budoucími členy UB 12.
1953
Konfrontační výstava Václava Boštíka, Jiřího Johna, Stanislava Kolíbala, Daisy Mrázkové, Jiřího Mrázka, Adrieny Šimotové v ateliéru Václava Boštíka v Praze, Nad Královskou oborou 15.
1953-1955
Byl zaměstnán jako laborant a fotograf v Laboratoři vyšší nervové činnosti ČSAV.
1953-1959
Realizoval spolu s Jiřím Johnem Památník židovských obětí nacismu v Pinkasově synagoze v Praze.
1956
Cesta do Paříže s Jiřím Johnem (s výstavou kreseb dětí z terezínského koncentračního tábora).
1957
Samostatná výstava v Alšově síni Umělecké besedy v Praze, vystavil svou abstraktní tvorbu.
1968
Samostatná výstava v Nové síni v Praze. Půlroční pobyt v Paříži.
FRANTIŠEK BURANT
★1924 Železné u Berouna ✚2001 Praha
1940
Složil přijímací zkoušky na Státní grafickou školu v Praze. Byl totálně nasazen, nejprve pracoval dva roky ve strojírnách v Jinicích-Čenkově, pak až do konce války v berounské textilce.
1945-1947
Studoval na Státní grafické škole v Praze u prof. Zdeňka Balaše. Zde se setkal s Jiřím Johnem, Jiřím Mrázkem a Adrienou Šimotovou.
1947-1952
Vstoupil na VŠUP do ateliéru monumentální malby prof. Josefa Kaplického. Studoval společně s Jiřím Johnem a Adrienou Šimotovou. Na VŠUP studoval i grafické techniky.
1950-1951
Pracoval jako odborný asistent prof. Josefa Kaplického.
1952
Stal se členem SČSVU a byl zařazen do II. krajského střediska SČSVU, Umělecká beseda.
1957
Účastnil se Výstavy pěti výtvarníků uspořádané v Alšově síni Umělecké besedy.
1958
Pro Československý pavilon na Světové výstavě v Bruselu vytvořil mozaiku, která byla oceněna zlatou medailí. Stal se členem SČUG Hollar, jehož výstavy pravidelně obesílal. V rámci spolku se podílel na aktivitách Skupiny G.
1960-1969
Pracoval jako odborný asistent v oboru sklářského výtvarnictví. V roce 1969 získal titul docenta.
VLADIMÍR JANOUŠEK
★1922 Přední Ždírnice u Nové Paky ✚1986 Praha
1940
Ukončil trutnovské gymnázium.
1940-1941
Navštěvoval abiturientský kurz v Hořicích. Po jeho úředním zrušení byl zaměstnán u stavební firmy v Hostinném.
1941-1942
Studoval na Škole uměleckých řemesel v Brně. Byl přijat do ateliéru prof. Karla Dvořáka na pražské UPŠ.
1942-1945
Totálně nasazen. Pracoval v Německu v oblasti Saska.
1945
Neuspěl u přijímacích zkoušek na AVU v Praze.
1945-1949
Studoval na UPŠ v Praze (od roku 1946 na Vysoké škole uměleckoprůmyslové (VŠUP) v ateliéru prof. Josef Wagnera. Jeho spolužáky byli Miloš Chlupáč, Věra Havlová, Eva Kmentová, Zdeněk Palcr, Alina Szapocznikovová, Olbram Zoubek.
1948
Oženil se se sochařkou Věrou Havlovou.
1948-1949
Spolu s manželkou strávil dva semestry na AVU v Sofii u prof. Ivana Funěva.
1950
Ukončil studia na VŠUP v Praze. Získal ateliér v Malátově ulici na Smíchově, kde pracoval do roku 1956.
1952
Byl přijat do II. krajského střediska SČSVU, Umělecká beseda. Zde se setkal s Václavem Bartovským a dalšími umělci budoucí skupiny UB12.
1955-1961
Na základě soutěží získal a realizoval veřejné zakázky (reliéf pro Dům módy v Praze 1955-1956, reliéf Hudba pro vstupní prostor Československého pavilonu na Světové výstavě v Bruselu, 1958, pomník Karla Hynka Máchy pro Doksy, 1961).
1961-1970
Opustil tradiční sochařský materiál, začal pracovat s osinkocementem, polyvinilchloridem, používal technologii svařování, kovové pláty a tyčovinu. Vznikají první mobilní plastiky.
1962
V Nakladatelství československých výtvarných umělců vyšla jeho monografie od Jiřího Šetlíka.
1964
Postavil ateliér v Košířích, kde pracoval až do své smrti.
1967
Zemřela jeho matka. První samostatná výstava s názvem Kyvadla a jiné sochy v Nové síni v Praze. Účastnil se sochařského sympozia v Liberci. Na Světové výstavě v Montrealu byla v Československém pavilonu umístěna jeho plastika Matka s dítětem.
1968-1970
Realizace pro architekturu (rajský dvůr v rekonstruovaném Jiřském klášteře, plastiky s vodním prvkem pro Kajetánské terasy a další).
1970
Pro Československý pavilon na Světové výstavě v Ósace vytvořil monumentální sousoší Hrozba války.
VĚRA JANOUŠKOVÁ
★1922 Úbislavice u Jičína ✚2010 Praha
1941-1942
Navštěvovala rodinnou školu. Studovala na Odborné škole sochařsko-kamenické v Hořicích.
1942-1944
Studovala na UPŠ v Praze v ateliéru prof. Karla Dvořáka.
1945-1948
Studovala na UPŠ v Praze (od roku 1946 na VŠUP) v ateliéru prof. Josef Wagnera. Jejími spolužáky byli Vladimír Janoušek, Miloš Chlupáč, Eva Kmentová, Zdeněk Palcr, Alina Szapocznikovová, Olbram Zoubek.
1948
Provdala se za Vladimíra Janouška.
1948-1949
Dva semestry studovala na AVU v Sofii u prof. Ivana Funěva. Seznámila se s lidovým bulharským uměním a s antickými památkami na území Bulharska.
1952
Byla přijata do II. krajského střediska SČSVU, Umělecká beseda. Zde se setkala s Václavem Bartovským a dalšími umělci budoucí skupiny UB12. Získala spolu s manželem ateliér v Malátově ulici na Smíchově.
1957
Při příležitosti cesty do SSSR navštívila Moskvu, Leningrad, ruský klášter a chrámy v Zagorsku, chrám sv. Sofie v Kyjevě. Ve Varšavě navštívila ateliér Aliny Szapocznikovové.
1958
Studijní cesta do Řecka.
1960
Samostatná výstava s Adrienou Šimotovou v Síni Lidové demokracie na Karlově náměstí. Začala pracovat ve svém novém ateliéru na Břevnově. Vznikají šité tapiserie. Studijní cesta do Paříže.
60. léta
Začala používat osinkocement, ovládla technologii svařování, začala vytvářet sochy z uhelné strusky, reliéfy z bílé sádry s kovovými elementy, sochy a objekty z nalezených předmětů, vznikají první koláže z papírové makulatury.
1962
Navštívila Tigru Jiu v Rumunsku, kde se seznámila s církevními památkami, s dílem Brancusiho, s lidovým uměním.
1962-1964
Spolu s manželem staví ateliér v Košířích, který se stává v šedesátých letech významným uměleckým centrem.
1965
Samostatná výstava v Galerii Václava Spály v Praze.
1966-1969
Cesty do Egypta a do Itálie.
JIŘÍ JOHN
★1923 Třešť ✚1972 Praha
1938
Ukončil měšťanskou Školu v Třešti. Vyučil se zámečníkem.
1941
Pracoval v továrně na stroje v Hedvikově. Vznikají první perokresby pro místní studentský časopis Vítr.
1945-1946
Studoval rok na Státní grafické škole v Praze u prof. Zdeňka Balaše. Setkal se zde s Jiřím Mrázkem, s Jiřím Šindlerem a Adrienou Šimotovou.
1946-1951
Studuje na UPŠ v Praze (od roku 1946 VŠUP) v ateliéru prof. Josefa Kaplického, kde ve stejné době studovali Adriena Šimotová, Jiří Mrázek, Jiří Šindler, Jiří Schmidt. Prostřednictvím Jiřího Mrázka se seznámil s Václavem Boštíkem.
1947
V Praze v Topičově salonu shlédl výstavu Josefa Šímy.
1948
Václav Boštík postoupil Jiřímu Johnovi svůj ateliér v ulici Nad Královskou oborou 15 v Praze. Mezi oběma umělci vzniklo přátelství, jež mělo pro oba zásadní význam.
1951
Nastoupil dvouletou vojenskou službu. Objevuje pro sebe poezii Borise Pasternaka.
1953
Oženil se s Adrienou Šimotovou. Vstoupil do II. krajského střediska SČSVU, Umělecká beseda. Zde se setkal s Václavem Bartovským. Zúčastnil se spolu s Václavem Boštíkem, Stanislavem Kolíbalem, Daisy Mrázkovou, Jiřím Mrázkem a Adrienou Šimotovou neveřejné konfrontační výstavy uspořádané v ateliéru Václava Boštíka. Pracoval jako brigádník na archeologických průzkumech na Zlatém koni u Koněprus, objevuje svět geologických vrstev a prostorů pod povrchem země.
1954-1959
S Václavem Boštíkem pracuje na Památníku židovských oběti nacismu v Pinkasově synagoze v Praze.
1956
Navštívil poprvé Paříž. Cestoval s výstavou dětských kreseb z terezínského koncentračního tábora (spolu s Václavem Boštíkem). Seznámil se s Janem Křížkem.
1957
Zúčastnil se Výstavy pěti výtvarníků v Alšově síni Umělecké besedy v Praze. V krajském středisku ČSVU se seznámil s Věrou a Vladimírem Janouškovými.
1958
Pracuje na ilustracích k Michelangelovým Sonetům.
1960
Narození syna Martina. Samostatná výstava v Alšově síni Umělecké besedy.
1961-1964
Ilustruje Dostojevského román Uražení a ponížení (nakl. Svět sovětů). Byl jmenován odborným asistentem na AVU v Praze, kde vedl večerní školu kreslení. Pravidelně se účastní mezinárodních výstav grafiky, na nichž získává řadu ocenění (1963 stříbrnou medaili v Sao Paulu, 1964 cenu v San Marinu, 1965 v Lublani a Písku, 1966 v Luganu, 1967 a 69 získává cenu Václava Hollara, 1967 a 1968 cenu Klementa Gottwalda, 1969 cenu v Lublani, 1970 cenu za kresbu v Rijece, 1971 v Bielle vyhlášen jedním z nejlepších rytců své doby).
1964
Cesta do Paříže, kdo se seznámil s Josefem Šímou. Studuje dílo Joana Miróa a Maxe Ernsta. Alois Jirásek natočil na námět Jiřího Šetlíka krátký film o Jiřím Johnovi.
1965
Samostatná výstava v Nové síni. První příznaky chronického zánětu ledvin.
1966
Cesta do Švýcarska. Pracuje na ilustracích k Majákům Saint-Johna Perse, za které obdržel roku 1967 cenu nakladatelství Mladá fronta.
1967-1968
Realizoval tapiserii Krystaly pro Československý pavilon na Světové výstavě v Montrealu. Vytvořil tapiserii Rosa pro československé velvyslanectví v Londýně. Monumentální obraz Pohyb země pro budovu Federálního shromáždění v Praze. Tapiserie pro československé velvyslanectví ve Stockholmu.
1968
Cesta do Francie, setkává se s Josefem Šímou na jeho retrospektivní výstavě v Paříži.
1969
Cesta do Německa, Polska. Cesta do Francie s Adrienou Šimotovou. Navštívil Josefa Šímu v jeho ateliéru. Ilustruje Měsíce Karla Tomana, které vyšly v nakladatelství Mladá fronta. Tomáš Osolsobě natočil film Hovory s Johnem.
1970
Jaromír Zemina dokončil Johnovu monografii pro vydavatelství Obelisk (kniha vyšla až v roce 1988 v nakladatelství Odeon).
STANISLAV KOLÍBAL
★1925 Orlová
1938
Po připojení Těšínská k Polsku se rodina stěhuje do Ostravy. Studuje na Reálném gymnáziu v Ostravě-Přívoze.
1943
Jako host vystavuje na členské výstavě Moravskoslezského sdružení výtvarných umělců v ostravském Domě umění.
1944
Byl poslán na nucené práce do dolů v Ostravě. Úspěšně složil zkoušky na UPŠ v Praze. Škola však byla v tomto roce uzavřena. Vznikají ilustrace ke knihám Edgara Poea, Františka Halase a Borise Pilňaka. První setkání s Václavem Boštíkem v nakladatelství Vyšehrad.
1945
Publikoval svůj článek Odpověď i manifest v periodiku Nástup jako obranu moderního umění proti ideologickým výtkám. Odjel studovat do Prahy do atelieru užité grafiky prof. Antonína Strnadela. Na VŠUP se setkává se studenty prof. Kaplického - Jiřím Johnem, Adrienou Šimotovou, Jiřím Mrázkem, Jiřím Šindlerem. Začíná pracovat jako knižní grafik.
1948
Realizoval cyklus sedmi dřevorytů pro nakladatelství Václava Poura. V opuštěné vesnici v pohraničí natočil svůj první filmařský experiment. V řečišti Bečvy u Vsetína vznikly jeho sochy z kamenů, které zásadním způsobem předznamenaly jeho pozdější sochařskou tvorbu.
1950
Ukončil studium na Vysoké Škole uměleckoprůmyslové. Pro nakladatelství Vyšehrad ilustroval Mickiewiczovy Balady a romance (nesměly být vydány). Začal studovat scénografii na DAMU u prof. Františka Tröstera.
1952
Byl přijat do SČSVU. Ve II. středisku na půdě Umělecké besedy se seznamuje s Václavem Bartovským a dalšími budoucímu členy UB12. Pracuje na inscenacích pro divadla v Ostravě, Opavě a pro Národní divadlo v Praze.
1953
Získal ateliér v ulici Nad Královskou oborou 23 v blízkosti ateliérů Boštíka, Johna a Bartovského. Oženil se se sochařkou Vlastou Prachatickou. Ukončil studium scénografie. Zůstává na DAMU (až do roku 1959) jako externí učitel jevištní techniky. Začíná se vážně a systematicky zabývat sochařstvím. Narození dcery Markéty.
1956
Narození syna Pavla.
1957
Zúčastnil se Výstavy pěti výtvarníků v Alšově síni Umělecké besedy (Burant, John, Kolíbal, Prachatická, Šimotová). Cesta do Řecka. V Národním muzeu v Athénách se setkává s archaickým řeckým uměním, zejména na něj zapůsobí sochy z Kykladských ostrovů. Ilustrace ke sbírce Strom pohádek (tato kniha se stala důležitou pro vývoj české knižní ilustrace). Ilustrace ke knihám renesančího básníka Torquata Tassa a A. P. Čechova.
1958
Byl spoluorganizátorem a zúčastnil se výstavy Umění mladých výtvarníků Československa v Domě umění v Brně. Byl spoluzakladatelem Bloku tvůrčích skupin. Navštívil světovou výstavu v Bruselu. Objevuje monografii Isama Noguchiho a knihu o Alexandru Calderovi (seznámení se s dílem těchto dvou umělců změní jeho dosavadní pohled na sochařskou tvorbu).
1959
Cesta do Egypta, Sýrie a Libanonu.
1964
Realizoval plastiky pro výstavu Velká Morava na Pražském hradě. Navrhl řešení pro podpůrné zdi Nuselského mostu a reliéfní stěnu pro kancelář ČSA v Sofii. Cesta do Itálie. Navštěvuje Benátské bienále. V Miláně shlédl výstavu Lucia Fontány. Je zvolen do vedení sekce MSGR (malířů, sochařů, grafiků a restaurátorů) SČSVU.
1965
Graficky upravuje měsíčník Výtvarné umění až do jeho zániku v roce 1970 (spolu s Jiřím Schmidtem). Podílel se na přípravě výstavy Paris-Prague a výstavu instaluje v Paříži. Jeho socha Stůl byla vybrána Guggenheimovým museem v New Yorku pro výstavu Sochařství dvaceti národů. Vznikají první abstraktní plastiky.
1966
V Paříži instaloval výstavu českého kubismu v Musée national ďArt modeme. Přestěhoval se do ateliéru v Rooseveltově ulici v Praze 6. Realizoval střešní zahradu pro Československý pavilon na Světové výstavě v Montrealu.
1967
Instaloval výstavu Současného československého umění v Turíně a sám zde také vystavoval. Seznámil se Luciem Fontánou. První samostatná výstava soch v Nové síni v Praze. Za ilustrace ke knize Křišťálové sestry získal cenu v Bologni a výroční cenu nakladatelství Albatros v Praze.
1968
Podílel se na organizací výstavy Nová citlivost v Brně. Realizoval 18 m dlouhou zeď pro Československé velvyslanectví v Londýně. Studijní pobyt ve Vence (jižní Francie) v ateliéru Karolyho nadace. Účastnil se sympozia na Korčule (Vela Luka), kde uzavírá přátelství s Achillem Perillim.
1969
Pracoval na plastice pro Československý pavilon v Ósace s názvem Pocta Japonsku. Získal půlroční stipendium Fordovy nadace, ale politická situace mu nedovolila vycestovat.
1970
Samostatná výstava ve Špálově galerii v Praze. Účastnil se výstavy Between Man and Matter v Tokyu (výběr japonského kritika Yusuke Nakahary).
ALENA KUČEROVÁ
★1935 Praha
Dětství trávila u rodičů v Praze a u svých prarodičů ve Lhotě u Staré Boleslavi.
1950-1954
Studovala na Vyšší uměleckoprůmyslové škole v Křižovnické ulici v ateliéru prof. Rudolfa Beneše, kde se setkala se spolužáky Čestmírem Janoškem, Janem Švankmajerem, Theodorem Pištěkem, Karlem Neprašem, Naďou Plíškovou, Jarmilou Pešickou.
1955
Byla přijata na VŠUP v Praze ke Karlu Svolinskému. Ten ji však odmítl z kádrových důvodů, proto přechází do ateliéru Antonína Strnadela. Školu ukončila ve zkráceném režimu v roce 1959. Na VŠUP studovala s Evou Bednářovou, Rudolfem Němcem, Zbyňkem Kučerou, Karlem Laštovkou, Marií Macháčovou a Vladimírem Kopeckým, který studoval u Kaplického. Kopecký ji seznámil s bývalými studenty Kaplického Adrienou Šimotovou, Jiřím Johnem, Františkem Burantem a Jiřím Mrázkem. Po ukončení studia ve druhé polovině padesátých let se věnovala grafické tvorbě.
1960
Na doporučení Šimotové se stává členkou skupiny UB12.
1961
Vzniká cyklus černých perokreseb jako ilustrace k básnické sbírce Šibeniční písně Christiana Morgensterna. Od prvních expresivně laděných abstraktních kompozic přechází ke geometrické abstrakci.
1962
Provdala se za Vladimíra Kopeckého.
1965
První samostatná výstava v Síni Lidové demokracie na Karlově náměstí.
1967
Samostatná výstava v Galerii Jaroslava Krále v Brně. Pro Československý pavilon v Montrealu vytvořila čtyři metry vysoké okno - leptané sklo s abstraktní kompozicí (vitráž byla zakoupena pořadateli a umístěna v kanadské konzervatoři). První cena na mezinárodní soutěži grafiky Premio Biella.
1969
Čestné uznání na mezinárodním grafickém bienále v Lublani.
1970
Druhá cena na mezinárodním grafickém bienále v Krakově.
JIŘÍ MRÁZEK
★1920 Praha ✚2008 Praha
1930-1939
Studoval na reálném gymnasiu v Praze. Jeho profesoři kreslení byli F. V. Mokrý a Pravoslav Kotík.
1937
Výstava moderního francouzského umění v Mánesu silně zapůsobila na Jiřího Mrázka. V pražské Arnoštově koleji na výstavě mladých umělců se seznámil s Václavem Boštíkem.
1939
Maturita na reálném gymnasiu. Nezdařený pokus o přijetí do ateliéru Williho Nowaka na AVU v Praze, kde v té době studoval Václav Boštík. Studoval profesuru kreslení na Vysokém učení technickém v Praze u prof. Cyrila Boudy, Oldřicha Blažíčka a Josefa Sejpky. Po uzavření vysokých škol nacisty studoval na Keramické škole v Praze.
1940-1941
Navštěvoval Ukrajinskou akademii prof. Ivana Kulce. V ateliéru Václava Boštíka se seznámil s Janem Křížkem.
1942
Nezdařený pokus o přijetí na UPŠ. Vznikají první automatické kresby. Úspěšně složil zkoušky na Státní grafické škole v Praze, studuje rok u prof. Richarda Landera a Zdeňka Balaše, který měl velký vliv na jeho další umělecký vývoj. Setkává se zde s Adrienou Šimotovou, Jiřím Johnem a Jiřím Šindlerem.
1943
Byl přijat na UPŠ. V následujícím roce byla škola uzavřena nacisty.
1944
Oženil se s malířkou Daisy Troníčkovou. Odjíždí s manželkou z Prahy a tráví rok na Českomoravské vysočině v obci Březiny u Svratky. Pracuje pro architekta ing. Jaroslava Čermáka, navrhuje užité umění pro církevní stavby.
1945-1949
Studoval na UPŠ (od roku 1946 na VŠUP) v ateliéru prof. Josefa Kaplického, jeho spolužáky byli Adriena Šimotová, Jiří John a Jiří Šindler.
1949
Ukončil VŠUP. V této době má již tři děti. V 50. a 60. letech pracuje jako návrhář Textilní tvorby v atelieru tkaného textilu prof. Antonína Kybala (později Ústav bytové a oděvní kultury (ÚBOK). V polovině padesátých let zde působili Jindřich Chalupecký a Václav Bartovský. Stal se členem tvůrčí skupiny Užitého umění Bilance.
1952
Byl zařazen do II. Krajského střediska SČSVU, Umělecká beseda, do sekce užitého umění.
1953
Zúčastnil se v Boštíkově ateliéru první konfrontace tvorby umělců Václava Boštíka, Jiřího Johna, Adrieny Šimotové, Stanislava Kolíbala, Vlasty Prachatické a Daisy Mrázkové.
1958
Atelier textilní tvorby, jehož členem byl, získal na Světové výstavě v Bruselu v rámci expozice Československého pavilonu Grand prix. Cesta do Bruselu.
1959
První samostatná výstavu v Alšově síni Umělecké besedy v Praze. Výstavu připravil Václav Bartovský. Cesta do Paříže se zájezdem ÚBOK.
1964
Samostatná výstava v Galerii Václava Špály v Praze. Jiří Mrázek vystavil abstraktní obrazy. Výstavu navštívil Američan Lee Freeman z Chicaga, který se stává jeho celoživotním sběratelem. Díky jeho podpoře mohl opustit zaměstnám v ÚBOK a věnovat se volné tvorbě. Cesta do Anglie.
1965
Získal významné ocenění na výstavách tapiserie v Mentonu a Lutychu.
1967
Mrázkovy tapiserie byly oceněny zlatou medaili na výstavě Československá tapiserie v Praze.
1968
Cesta do USA.
1970
Samostatná výstava v Galerii Platýz v Praze. Výstavu uspořádala Ludmila Vachtová.
DAISY MRÁZKOVÁ
★1923 Praha ✚2016 Praha
1938-1942
Studovala na Učitelském ústavu v Praze.
1942
Složila zkoušky na UPŠ v Praze, při přijímacích zkouškách se seznamuje s Jiřím Mrázkem. Několik měsíců studovala na Státní grafické škole v Praze. Navštěvovala kurzy večerního kreslení Emanuela Frinty
1943-1944
Studovala v atelieru prof. Antonína Strnadela. Seznámila se s Jiřím Šindlerem a s Václavem Boštíkem. S pomocí přátel vytiskla manuskript Canticum trium puerorum.
1944
Provdala se za Jiřího Mrázka. Tráví rok na Českomoravské vysočině v obci Březiny.
40. a 50. léta
Manželé Mrázkovi se přestěhovali do bytu v Sekaninově ulici v Nuslích. Daisy Mrázková se věnuje především svým třem dětem, narozeným v rozmezí let 1945-1949. Ve studiu na VŠUP nemohla pokračovat. Seznámila se s Václavem Bartovským. Ve druhé polovině čtyřicátých let se věnuje dřevorytu. V padesátých letech především portrétu.
1953
Zúčastnila se v Boštíkově ateliéru první konfrontace tvorby umělců Václava Boštíka. Jiřího Johna. Adrieny Šimotové, Stanislav a Kolíbala, Vlasty Prachatické, Jiřího Mrázka. Výstava se stala jedním z impulzů pro vznik skupiny UB 12.
1957
Na večeru poesie (Josef Červinka přednáší Morgensternovy básně v Hiršalově překladu) v Umělecké besedě poprvé představila své práce.
1961
První samostatná výstava s názvem Portréty (spolu s Vlastou Prachatickou) v Síni Lidové demokracie.
60. léta
Maluje krajiny s fragmenty figur a tváří a postupně dospívá k abstraktní tvorbě. Kromě své malířské tvorby se věnuje psaní a ilustrováni knížek pro děti předškolního věku. V oblasti dětské knihy získává v průběhu šedesátých let postavení významné spisovatelky a ilustrátorky. Její ilustrace a volná malířská trocha se vzájemně ovlivňují a úzce souvisejí.
1964
Cesta do Anglie.
1969
Samostatná výstav a v Galerii Václava Špály. Vystavuje abstraktní obrazy.
VLASTA PRACHATICKÁ
★1929 Staré Smrkovice u Hořic
1945
Navštěvovala Střední odbornou školu kamenosochařství v Hořících, kde pracovala pod vedením prof. Jaroslava Plichty (žák J. V. Myslbeka). Složila úspěšně zkoušky (ve věku 16 let) na AVU v Praze do ateliéru prof. Otakara Španiela. Jejími spolužáky byli Marie Uchytilová-Kučová, Milan Knobloch, Jan Mathé, Ján Kulich. V Praze bydlela u své tety, manželky violoncellisty prof. K. P. Sádla.
1951
Ukončila studium na AVU. Seznámila se se Stanislavem Kolíbalem. Jeho prostřednictvím poznává Jiřího Johna, Adrienu Šimotovou, Jiřího Mrázka, Vladimíra Janouška, Věru Havlovou-Janouškovou. Národní galerie v Praze zakoupila její sochařský portrét Maminka.
1952
Začala pracovat v ateliéru v ulici Nad Královskou oborou 23 (až do roku 1962).
1953
Provdala se za Stanislava Kolíbala. Narození dcery Markéty.
1956
Narození syna Pavla.
1957
Zúčastnila se Výstavy pěti výtvarníků v Alšově síní Umělecké besedy v Praze.
1967
Zúčastnila se výstavy Pět sochařů v Galerii Václava Špály (Kmentová, Pacík, Prachatická, Vinopalová, Zoubek). Vystavovala na sochařském bienále v Middelheimu (Belgie).
1969
Zvítězila v soutěži na portrét Jana Masaryka pro vstupní halu Černínského paláce ministerstva zahraničních věcí Československé republiky. K osazení busty ve změněných politických poměrech však nedošlo. Pracovala na portrétu Ludwiga van Beethovena pro zámek Hradec nad Moravicí.
1970
Realizovala pamětní desku skladatele J. B. Foerstra pro jeho dům ve Vídni.
ODLŘICH SMUTNÝ
★1925 Debř u Mladé Boleslavi ✚2013 Putim
1938
Umírá jeho matka.
1937-1944
Studoval na reálném gymnasiu v Mladé Boleslavi. Kresbu zde vyučoval Pravoslav Kotík a Bedřich Mudroch.
1945
Studoval profesuru kreslení na Vysokém učení technickém v Praze. Složil zkoušky na UPŠ v Praze.
1945-1950
Studoval v ateliérů prof. Jana Baucha na UPŠ (od roku 1946 na VŠUP). Jeho spolužáky byli Alois Klíma a Václav Kiml. Seznámil se se Stanislavem Kolíbalem.
1949
Umírá jeho otec.
1950
Ukončil studium na VŠUP v Praze.
1951-1954
Studoval scénografii na DAMU v Praze v ateliéru prof. Františka Tröstra.
1952
Navrhl scénickou výpravu k Prodané nevěstě. Při práci objevuje krajinu Jižních Čech, která se stala jeho trvalým inspiračním zdrojem. Stal se odborným asistentem v Trösterově ateliéru na DAMU.
1955
Oženil se s klavíristkou Žofií Kresákovou. Postavil dům a ateliér v Putimi v jižních Čechách, kde pravidelně pobýval a pracoval.
1957
Cesta do Řecka a NDR.
1958
Cesta do Bruselu.
1959
Cesta do Itálie a Sovětského svazu.
1960
Cesta do Itálie.
1962
Stanislav Kolíbal uvedl Oldřicha Smutného mezi umělce skupiny UB12. Byl pozván k účasti na její první výstavě v Galerii Československého spisovatele.
1968
Byl jmenován docentem na AMU. Navštívil poprvé Francii. Od tohoto roku jezdil do Francie každoročně. Pro interiér budovy Československé ambasády v Londýně navrhl a realizoval štukolustro.
1970
Na Světové výstavě v Ósace spolupracoval na realizaci interiéru Kanadského pavilonu.
JIŘÍ ŠETLÍK
★1929 Praha
1940-1948
Studoval na česko-ruském gymnasiu a na reálném gymnasiu v Praze Michli.
1946
Vstoupil do Sociálnědemokratické strany.
1948-1952
Studoval dějiny umění na pražské filosofické fakultě u prof. Antonína Matějíčka, Jana Květa, Jaromíra Pešiny a estetiku u Jana Mukařovského. Po sloučení Sociálnědemokratické strany s Komunistickou stranou Československa se stává jejím členem.
1950-1954
Vojenská služba.
1956-1958
Aspirantura v Ústavu dějin a teorie umění ČSAV.
1958-1964
Stal se vedoucí sbírky moderního umění v Národní galerii v Praze. Připravoval spolu se svými kolegy výstavy Antonína Slavíčka, Jana Preislera, Josefa Kaplického, Otty Gutfreunda a další. Podílel se na koncepci stálé expozici moderního umění v Národní galerii a na přípravě české expozice pro Světovou výstavu v Bruselu. V roce 1964 musel opustil Národní galerii. Přijal funkci šéfredaktora časopisu Výtvarná práce.
1964-1968
Byl zvolen předsedou teoretické sekce Svazu výtvarníků. Byl členem redakční rady časopisu Výtvarné umění. Patřil k týmu pracovníků, kteří připravovali Světovou výstavu v Montrealu. Přednášel externě dějiny umění na AVU a na Univerzitě 17. listopadu. Jako výtvarný recenzent přispíval do časopisů Literární noviny a Plamen. Byl jmenován členem pracovního týmu, který připravoval Světovou výstavu v Ósace.
1967-1968
Šestiměsíční stipendijní pobyt ve Spojených státech amerických.
1968
Na základě konkurzu byl jmenován ředitelem Uměleckoprůmyslového muzea v Praze, kde se podílel se na nové organizační struktuře.
1970
Byl vyloučen z Komunistické strany Československa, zbaven všech funkcí a veřejné činnosti. Pracoval jako stavební technik v Uměleckoprůmyslovém muzeu v Praze.
ADRIENA ŠIMOTOVÁ
★1926 Praha ✚2014 Praha
1941-1942
Studovala na soukromé grafické škole v Praze u prof. Jaroslava Švába.
1942-1945
Studovala na Státní grafické škole v Praze u prof. Richarda Landera a Zdeňka Balaše. Ve stejné době studovali na této škole Jiří Mrázek, Daisy Troníčková-Mrázková (pouze několik měsíců), Jiří Šindler, Vlastimil Berger, Dagmar Hejdová, Jiří Chadima.
1945-1950
Studovala na UPŠ v Praze (od roku 1948 na VŠUP) v ateliéru prof. Josefa Kaplického. Jejími spolužáky byli Jiří Mrázek, Jiří John, Jiří Šindler. Jiří Mrázek ji seznámil s Václavem Boštíkem.
1950
Byla přijata do II. krajského střediska SČSVU. Zde se setkala s Václavem Bartovským a navázala blízká přátelství s Věrou Janouškovou a Vladimírem Janouškem.
1953
Sňatek s Jiřím Johnem. Jiří John získal díky Václavu Boštíkovi ateliér v ulici Nad Královskou oborou 15, kde Adriena Šimotová rovněž pracuje. Zúčastnila se v Boštíkové ateliéru první konfrontace tvorby umělců Václava Boštíka, Jiřího Johna, Stanislava Kolíbala, Vlasty Prachatické, Jiřího Mrázka, Daisy Mrázkové. Výstava se stala jedním z impulzů pro vznik skupiny UB12.
1957
Zúčastnila se Výstavy pěti výtvarníků v Alšově síni Umělecké besedy v Praze.
1959
Cesta do Paříže se zájezdem Ústavu bytové kultury. Vznikají obrazy lyrické abstrakce.
1960
Narození syna Martina. Samostatná výstava (s Věrou Janouškovou) v Síni Lidové demokracie v Praze.
1965
Samostatná výstava v Galerii Československého spisovatele v Praze. Z výstavy je vybrána kolekce monotypů a kvašů pro bienále v Sao Paulu a pro Mezinárodní bienále mladých v San Marinu.
1967
Zúčastnila se Mezinárodního bienále grafiky v Lublani, které pak pravidelně obesílala až do roku 1983. Na těchto bienále získala řadu čestných uznání a v roce 1979 Grand Prix. Vznikají obrazy a kresby blízké nové figuraci.
1968
Samostatná výstava v Galerii Václava Špály. Cesta do Paříže s Jiřím Johnem na výstavu Josefa Šímy v Musée ď Art moderne. Seznamuje se s Josefem Šímou.
1969
Cesta s Jiřím Johnem do Paříže, kde se opět setkává se Šímou v jeho ateliéru.
1970
Samostatná výstava v Galerii Václava Špály. Zlatá medaile na Mezinárodním bienále grafiky ve Florencii.
ALOIS VITÍK
★1910 Mimoň ✚1972 Praha
1929-1934
Studoval na UPŠ v Praze u prof. Arnošta Hofbauera. Ve 30. letech čerpal z kubismu, fauvismu a expresionismu, později také ze surrealismu. Cestoval po Francii, Německu, Švýcarsku, Jugoslávii a Itálii, navštívil rovněž Sovětský svaz.
1943
Stal se členem Umělecké besedy. Ve 40. a 50. letech maloval figurativní obrazy s městskou tématikou, blízké poetice Skupiny 42. S umělci, kteří si později založili Skupinu 42, vystavoval v roce 1940 v Divadle E. F. Buriana v Praze.
1947
První samostatná výstava v Salonu výtvarného díla v Praze.
1952
Na půdě svazového střediska Umělecké besedy se sblížil s Vladimírem a Věrou Janouškovými, kteří jej přivedli do okruhu umělců budoucí skupiny UB12. Ve druhé polovině 50. let dospívá k abstraktní malbě.
1959
Výstava v Nové síni v Praze.
1960-1972
Vyučoval na Střední uměleckoprůmyslové škole v Praze na Žižkově.
1965
Samostatná výstava v Nové síni v Praze.
1968
Samostatná výstava (spolu s Věrou Janouškovou) v Galerii umění v Karlových Varech.
1969
Samostatná výstava v Galerii Jaroslava Krále Domu umění města Brna.
JAROMÍR ZEMINA
★1930 Přední Ždírnice (okres Trutnov)
Dětství a dospívání prožil hlavně ve Znojmě a v Brně, kde jeho otec Otakar Zemina, akademický malíř, učil na středních školách. Do své rodné obce se celý život vrací.
1942-1949
Studoval na klasickém gymnasiu v Brně, s roční přestávkou na konci války, kdy byl nucen navštěvovat reálné gymnasium v Jičíně a v Nové Pace.
1949-1953
Studoval dějiny umění a klasickou archeologii na filosofické fakultě Masarykovy university v Brně.
1953-1954
Pracoval jako asistent v Semináři dějin umění v Brně, po půlroce byl z ideologických důvodů této funkce zbaven.
1954-1956
Základní vojenskou službu prodělal v řadě míst v Čechách a na Slovensku, naposledy jako topograf.
1957
Vznikla tvůrčí skupina Brno 57, jejímž byl zakládajícím členem.
1958-1959
V Brně nemohl získat stálé zaměstnání, pracoval v Okresním vlastivědném muzeu v Tišnově.
1959-1961
Byl zaměstnán jako odborný pracovník v Ústavu teorie a dějin umění ČSAV v Praze.
1961-1968
Byl přijat do Národní galerii v Praze, do sbírky moderního umění, kterou do roku 1965 vedl. V roce 1963 připravil soubornou výstavu Jana Zrzavého a knihu Svět Jana Zrzavého, roku 1966 byl kurátorem výstavy českého kubismu a sbírky Vincence Kramáře v Musée national ď Art moderne v Paříži, roku 1968 ve Velké Británii, v Belgii a v Holandsku.
1964
Stal se členem skupiny UB12.
1967
Ve spolupráci se Stanislavem Kolíbalem připravil výstavu současného českého a slovenského umění pro Societá Promotrice di Belle Arti v Turínu.
1970
Z ideových důvodů složil funkci vedoucího sbírky moderního umění Národní galerie a byl přemístěn na Zbraslav, kde měl odborný dohled nad depozitářem. Mimo Národní galerii připravoval ještě i větší intenzitou než dříve výstavy neoficiálního českého a slovenského umění.
S nástupem normalizace se skupina UB 12 začala rozpadat a roku 1970 byla oficiálně zakázána.
Doplněná životopisná data členů UB 12 do roku 1970 in: SLAVICKÁ Milena. UB 12 - Studie, rozhovory, dokumenty. Praha: Gallery ve spolupráci s Gema Art a o.s. OSVU, 2006, s. 306-311
