Tvář 7/69

Do dnešních poměrů určovaných trendy co nejnovějších banalit, klipovitým viděním, útržkovitým psaním a rychločtením štěků bychom rádi přinesli upozornění na kvalitní texty, které jsou psány pro život. Ačkoliv byly zveřejněny v letech šedesátých i dnes umožňují dobře rozlišovat skutečné od klamného a moudré od blbostí. Proto dáváme k dispozici to, co tehdy dala dohromady z potřeby duše a k orientaci života vlastního i ostatních jedinečná redakce měsíčníku Tvář v letech 1964-5 a 1968-9. Začínáme jaksi pozpátku, tedy číslem posledním 7/69, které bylo komplet hotovo, ale cenzura už ho nedovolila vytisknout. Postupně budeme přidávat další. Několik článků k dějinám Tváře si můžete přečíst zde.


V uváděném čísle například naleznete text Martina Heidegera odkazující k tomu, že „to, co v díle nazýváme tvůrčím, geniálním, nepochází ze vzkypění citů, ani to nejsou nápady podvědomí, je to bdělá poslušnost dějinám, tkvící v ryzí svobodě schopnosti naslouchat.“


Salvador Dalí zase odkazuje ke své proměně zásluhou jediné ženy. Vzpomíná na skvělou Galu, která „ požehnanými slinami své fanatické oddanosti uhnětla ulitu Bernarda Poustevníka k ochraně mé něžné nahoty. Zatímco ve vztahu k okolnímu světu jsem přijímal víc a víc podobu pevnosti, uvnitř sebe sama jsem mohl dále stárnout do měkka a do superměkka. A v den, kdy jsem se rozhodl namalovat hodinky, namaloval jsem je měkké.“ Je to vzpomínka na „měkké hodiny“ a dobu, kdy „každý cítil, že ve Španělsku se musí stát cosi úžasného, něco jako potopa světa, v níž místo prosté průtrže mračen vody budou pršet arcibiskupové, velká piana a osli v rozkladu. Venkovan ze sousedství Figueras objevil tu pravou větu, která vystihovala anarchistický stav země: „Jestli politici budou takhle pokračovat, dojdeme k tomu, že i kdyby sestoupil na zem sám Ježíš Kristus s hodinkami v ruce, nebyl by schopen říci, kolik je hodin!“


Emanuel Mandler se zamýšlí nad tématem pravdy a odvahy v (resp. k) politice nad knihou J.F. Kennedyho Profily odvahy. Mandler v Kennedym nachází, že falešná odvaha se zaštiťuje službou druhým a obětováním se pro ně, skutečná odvaha roste z vědomí toho co je člověk dlužen hlavně sám sobě. Jedno je líbivé a falešné, druhého je poskrovnu a nepřináší obdiv davů.


Z Legend Egona Bondyho se dovíte mimo jiné, kde je zakopaná prdel.


Dialog renesančního kardinála Kusánského o podstatě víry a nevíry odkazuje k evropské tradici upřímného hledání pravdy v rozhovoru, třebas i dvou krajních postojů a to ve věci tak zásadní jako je víra.


Část filosofického traktátu Cholupický sen odkazuje prostřednictvím úhelného textu filosofa Ladislava Klímy k dílu velice původnímu, radikálnímu a nepohodlnému. O významu Klímovy persóny svědčí i známá akce – výlet redaktorů Tváře do Cholupic. Fotodokumnetace dokládá třeba i účast Václava Klause, který do čísla 7/69 také přispěl překladem a poznámkou o možnostech ekonomie za socialismu. 


Básnickou část vybrali redaktoři z poslední sbírky Bohuslava Reynka Odlet vlaštovek. Na Morgensterna varioval Andrej Stankovič.


Ve Tváří  jsou reprodukované kresby černou tuší Aubrey Breardsleyho, které vyzařují „vypjatou vůli po formové dokonalosti, po podmanivé „nové kráse“, která manieristicky kumuluje a magicky proměňuje, po umění, které přibližuje a zpříjemňuje to, co je neznámé a skryté, divné a hrozné.“ Erotické ilustrace k Salome Oscara Wilda nebo Aristofanově Lysistratě po své konverzi a rok před svou smrtí Breardsley zavrhl. 

1
Podrobné vyhledávání

Podrobné vyhledávání a filtrace

Datum vzniku
Loading...
Loading...
Loading...